Svatojánská noc a devatero kvítí

18.06.2019

Svatojánská noc, nádherný svátek všech bylinářek a bylinářů, čarodějek a čarodějů, víl a lesních mužíků, oslavuje významnou dobu letního Slunovratu, kdy započíná období léta. O kouzelné svatojánské noci, která nastává z 23. na 24. června, je odpradávna zvykem sbírat Devatero kvítí. Bylinky v tuto kouzelnou noc nasbírané mají nejsilnější léčivé účinky. Sbírat se mají v noci za svitu měsíčku. Dívky by měly být při sběru nahé, nevydat ani hlásku a neohlížet se, aby nenarušily kouzlo magické noci.

Letní slunovrat je v návaznosti na svátek Beltain, který slavíme 30. dubna a 1. máje, svátkem plodnosti a hojnosti přírody. Nyní, na konci června, je Bůh Slunce již v plné síle a všechny své děti obdarovává hojnými dary Matky Přírody. Na jejich oslavu se zapalují svatojánské ohně, u nichž všichni tančí nazí, svobodní a plní lásky. Od hlavního ohně se zapalují košťata, která se vyhazují do vzduchu k pozdravu a poctě Slunečnímu Bohu. Po oslavách se páry odebírají milovat do přírody, aby uctily Matku Zemi. Děti tuto noc počaté jsou obdarovány kouzelnými schopnostmi. O půlnoci se pak dívky vydávají sbírat čarovné býlí. Nezadané dívky si svazeček Devatera kvítí vkládají pod polštář, ve snu se jim pak zjeví jejich nastávající ženich.

Jaké bylinky se pod tajemným názvem Devatero kvítí skrývají? Doporučení a receptů je mnoho. A každý z nich má své jedinečné kouzlo. Nejléčivější a nejpřínosnější však bude směs, kterou si každá bylinářka či bylinář nasbírá intuitivně s napojením na magii Svatojánské noci na svém oblíbeném místě. Nechte se vést Matkou Přírodou, která Vám do cesty přivede právě takové rostlinky, které jsou teď pro Vás a Vaše blízké nejpřínosnější.

Jednou z hlavních bylin, která je významnou součástí směsi Devatera kvítí, je třezalka tečkovaná. V angličtině nese název St. John's wort. V češtině jsou pro ni známy také názvy Bylina sv. Jana, čarovník, krevníček, prostřelenec, svatojánská bylina. Je to tedy bylinka zasvěcená přímo svatému Janíčkovi. Třezalka uklidňuje, je přírodním antidepresivem a antibiotikem, nesmí se však užívat zároveň se syntetickými léky, zejména antidepresivy (jedině po konzultaci s lékařem). Třezalka také povzbuzuje metabolismus, příznivě ovlivňuje krevní oběh i vylučování žluče, má blahodárný vliv na játra, žlučník, plíce, žaludek, střeva, slinivku i srdce. Je dobrým pomocníkem při chřipkách a nachlazení. Pomáhá zmírňovat menstruační bolesti, stabilizuje hormonální výkyvy. Byly zaznamenány také léčivé účinky u nemocných s obrnou a roztroušenou sklerózou. Třezalka působí celkově hojivě a dezinfekčně, hojí popáleniny.

Lidové názvy dalších bylin vhodných do směsí Devatera kvítí:

svatojánská kytka - kopretina bílá; svatojánské zelí - rozchodník prudký; svatého Jana bylina - pelyněk pravý; svatého Jana černobýl (svatého Jana pás) - pelyněk černobýl; kadeř svatojánská - komonice lékařská; slzičky Panny Marie - hvozdík kartouzek a hvozdík kropenatý; vlčí ocas - blín; verbena - sporýš lékařský;

Do směsi můžete přidat například také: růži, meduňku, heřmánek, dobromysl, lípový květ, smolničku, rozchodníček, čičmudíček (netřesk), tužebník, mateřídoušku, zvonek, jetel, měsíček
a další a další.

Tou nejmagičtější příměsí Devatera kvítí má však být kvetoucí kapradí, které kvete právě jen
o svatojánské noci a vydává kolem sebe zlatavou záři. Tam, kde toto kouzelné kapradí kvete, se totiž skrývá poklad! Kvítí se zachycuje do bílého plátna či bílých šatů, které se pod rostlinku rozprostřou. Komu se kapradinku podaří zachytit, před ním se rozestoupí skála a odkryje nesmírné bohatství. Pozor však na bludičky, které zlatou kapradinu hlídají!

Kouzelnou atmosféru této magické noci zachycuje mistrné dramatické dílo velikána Williama Shakespeara "Sen noci svatojánské". Zvyky spojené s českou kotlinou krásně zaznamenal spisovatel Miloš Urban ve své knize "Hastrman" a Ondřej Havelka ve stejnojmenné filmové adaptaci. Magii svatojánské noci vykresluje také filmová balada "Zlaté kapradí" z roku 1963.

A jaká doporučení ke sběru Devatera kvítí mají naše známé bylinářky?

Bylinářka Ing. Šárka Laštovičková, kterou jsme v Divotvůrně poprosili o doporučení, říká: "Sběr devatera kvítí je závislý na lokalitě. Nemůžeme se svazovat tím, že někdo stanovil, že právě těchto devět bylin je potřeba najit a nasbírat. Mezi nejzajímavější bylinky z tohoto pohledu patří například třezalka, mateřídouška nebo dobromysl, lípový květ, kontryhelová nať, řebříček, heřmánek pravý, máta, jitrocelový list nebo měsíček zahradní. Pokud žijete v lokalitě, kde neroste úžasná třezalka, tak zkuste najít řebříček nebo kontryhel a k nim přidat další bylinky."

Bylinářka Vanda Vrlová ve své knížce "Nasbíráno mezi Jány" o Devateru kvítí píše: "Věřilo se, že devítka je číslo magické a když je v čajové směsi právě devět druhů, pomůže od kdejaké nemoci, nesnáze, problému - a ještě třeba přičaruje lásku! Nejúčinnější v tomto čaji budou právě zeliny nasbírané mezi Jány. Směsi mohou být různé podle výskytu hlavitého léku, ale musí být vždy složka léčivá, vonná a milodějná. Tedy např.: meduňka, mateřídouška, máta peprná, dobromysl, jahodové, malinové, ostružinové listí, květ černého bezu a lípy. A jiná varianta doporučuje následující skladbu: meduňka, třezalka, dobromysl, tymián, ostružinové listí, řepíček, mateřídouška, květ černého bezu, divizna. K oslazení takových čajů je vhodný med, ale také kořen lékořice. Kousky se chvíli povaří a tento odvar léčí nejen kašel, ale jak se zpívá v populární písničce - také lásku!"

Paní Vanda uvádí ještě několik jiných možných směsí ve své další knížce "Devatero kvítí a ještě některé další byliny" (v seznamech jsou zachovány lidové názvy bylin):

"Devatero kvítí: ostružina, jahodník, třezalka, borůvka, řebříček, kmín, vlaštovičník, popenec, šalvěj

Devatero kvítí vzbuzující lásku: netáta, plavuň, laskavec, polajka, třezalka-milovník, dobromysl, koukol, mařinka, návratníček

Devatero kvítí milodějné: laskavec, koukol, dobrá mysel, netík, plavuň, polajka, návratníček, jetel, toten

Devatero kvítí proti čarodějnicím: sluneční rosička, libeček, toten, turan, netíček, tolita, verbena, mateřídouška, černobýl."

Divotvorné směsi devatera kvítí, které jsem na svatého Jana vařila v uplynulých letech:

2018
třezalka, jitrocel, kopretina, divizna, bršlice kozí noha, meduňka, jetel, libeček, máta

2019
řepík, jahodník, maliník, ostružiník, dobromysl, meduňka, máta, třezalka, měsíček

2020

Jsem velmi zvědavá, jaké zelinky na mě čekají letos! :-) Jaké je Vaše Devatero kvítí? Podělte se s námi v komentářích na facebookové stránce Divotvůrny, budu moc ráda!

Při sběru však buďte opatrní a obezřetní, neznámé rostliny prověřte v herbářích. Zejména u rostlin čeledi miříkovitých je možná záměna s prudce jedovatým bolehlavem!

Oslava letního slunovratu je vlivem křesťanství spojována s osobností svatého Jana.
Kdo byl svatý Jan?

Sv. Jan Křtitel

Svatý Jan Křtitel se narodil patrně těsně před přelomem letopočtu. Jeho otec, kněz Zachariáš a matka Alžběta (žili ve vesnici Ain Karim asi 7 km od Jeruzaléma) byli již značně pokročilého věku, proto se i narození svatého Jana považovalo za zázračné. Před Janovým narozením se jeho otci zjevil anděl a řekl mu, že se mu narodí syn, kterému dá jméno Jan a který bude předchůdcem Mesiáše. Zachariáš o tomto poselství zapochyboval a oněměl. Po obřízce syna se mu řeč vrátila. Jakmile Jan dospěl, odchází na poušť, kde kolem sebe shromažďuje svoje učedníky, žije postním způsobem života, živí se pouze medem divokých včel a kobylkami, obléká se do kůží divokých zvířat. Ve své době byl velmi pravděpodobně považován za podivína. Svým netradičním způsobem života vyjadřoval nesouhlas s náboženským uspořádáním své doby. Ve svých kázáních vyzýval lid ke změně smýšlení a křtil v řece Jordánu. Upozorňoval na brzký příchod Mesiáše. Mnoha lidmi je za Mesiáše považován. Sám to však striktně odmítá. Ukazuje na skutečného Mesiáše, kterému, jak říká, není hoden rozvázat řemínek u opánků. "Když Jan končil své poslání, řekl: 'Já nejsem ten, za koho mě pokládáte. Za mnou přichází někdo, jemuž nejsem hoden rozvázat řemínek na jeho nohou." Sk 13,25. Jan označuje Pána Ježíše jako beránka Božího: "Spatřil Ježíše, jak jde okolo a řekl: "Hle, beránek Boží."" J 1,36.

Součástí Janova kázání o obrácení byl křest v řece Jordánu. Tento křest nebyl svátostí v tom pojetí, v jakém ho chápe současné křesťanství. Byl to rituál znamenající obmytí, nový začátek, rituál, kdy se člověk odříkal svého starého způsobu života a chtěl změnou smýšlení a pokáním začít znovu. Omývání nebylo v židovském náboženství ničím novým. Užívalo se velmi často a symbolizovalo zbavení se špíny, viny, hříchu. Ani řeku Jordán si Jan nevybírá náhodou. Tato řeka má pro židy hlubokou symboliku. Přechod Jordánu pro ně znamenal vstup do země zaslíbené. Tak také křest v této řece má symbolizovat nový život. Od Jana Křtitele se nechal pokřtít i sám Ježíš.

Jan při svých kázáních podrobil kritice panovníka Heroda Antipase, který žil v nepovoleném svazku s manželkou svého bratra Filipa Herodiadou. Za tuto kritiku nechal Herodes Jana zatknout. Ale protože se Jana bál jako velkého proroka, nenechal mu ublížit. Jednou však pořádal hostinu, kde překrásně tančila Salome. Král byl tancem mladičké krásky natolik uchvácen, že ji slíbil cokoliv, až do výše poloviny království. Salome si na radu své matky vyžádala hlavu Jana Křtitele. Herodes to nejprve nechtěl udělat, ale protože dal Salome královské slovo před svědky, poslal stráž, která sťala Jana a na míse přinesla jeho hlavu.

Jan Křtitel je patronem Malty, Burgundska, Provence, tkalců, kožešníků, koželuhů, vinařů, kominíků, kovářů, tesařů, architektů, zedníků, kameníků, hudebníků, tanečníků, zpěváků. Mezi jeho atributy patří beránek, kříž, nápis Ecce agnus Dei, beránčí rouno, řeka, sekera. Zobrazován bývá nejčastěji na křtitelnici s křížem v ruce, oděn v kůži zvířat a s beránkem pod nohama.

Svatojánský večer nás propojuje s přírodou, která nás každý den opečovává a zahrnuje zázračnými dary. Odevzdejme se tento kouzelný večer do její náruče a dovolme jí, ať nás a všechny bytosti léčí svou nekonečnou láskou. Vyjádřeme jí svou lásku a podporu. Jako každá máma a táta z toho jistě bude mít velkou radost.

Požehnaný slunovratový a svatojánský čas Vám přeje

Dominika z Divotvůrny

Literatura a zdroje:

Vrlová, Vanda. Nasbíráno mezi Jány aneb O lidovém léčitelství. Rožnov pod Radhoštěm, 2006.

Vrlová, Vanda. Devatero kvítí a ještě některé další byliny. Rožnov pod Radhoštěm, 2009.

Ing. Šárka Laštovičková. Online korespondence. 2018.

Internetové zdroje:

https://www.ireceptar.cz/

https://www.mojemedicina.cz/

https://www.novoucestou.cz/2018/06/22/brana-mezi-svety-otevrena/#more-8101

https://cs.wikipedia.org/wiki/Svatoj%C3%A1nsk%C3%A1_noc

https://paxvobis.cz/testimonial-view/sv-jan-krtitel/